|
|
Riziko vodohospodářských staveb z pohledu tzv. černých labutí
Hrabová, Kristýna ; prof. Ing. Petr Hlavínek, CSc., MBA (oponent) ; Adamec, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku černých labutí v oblasti vodohospodářských staveb. Detailněji potom na rizika a ohrožení vodních děl. Historie nám ukázala, že ani tak sofistikovaná stavba jako přehrada nemusí být vždy bezvadná. Ať už se jedná o přírodní katastrofu, neštěstí, či úmyslný útok. V práci je provedena analýza současného stavu, zmapovány černé labutě u přehrad, které se staly v historii. Součástí práce je i průzkum znalosti obyvatel o této problematice. Na základě analýzy a zjištěných informací byla navržena opatření pro zlepšení situace.
|
|
|
Politika vody
Dvořáková, Dana ; Vojtěchovský, Miloš (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Práce má za cíl neotřelým způsobem seznámit diváka s problematikou vody na území České republiky a s její distribucí v rámci krajiny. Její charakter, který se přibližuje dokumentárnímu zpracování, však explicitně nepopisuje problém, spíše má snahu jej vizuálně vykreslit a dát divákovi prostor pro vlastní imaginaci. Dílo staví do kontrastů příklady jemných funkčních zásahů do krajiny s příklady monstrózních betonových staveb - přehrad. Poukazuje na problematická místa a snaží se zprostředkovat divákovi problém aktuální nejen ve zvolené lokalitě. Stěžejní je lyrické podání, které navozuje nejen obraz, ale i zvuková část a vyprávění, které objasňuje celý problém. Video nemá čistě informativní ráz, jeho specifikum je zaměřené i na požitek diváka. Hraje si s dokumentárními postupy, ale nevyužívá je prioritně. Záběry jsou schválně voleny tak, aby betonové stavby vypadaly monumentálně a vyzněla tak jejich vážnost. Z pozadí záběrů vyplývá i doba jejich vzniku. Tento prvek má být kritický a má se stavět do opozice proti studiím, které používají staré plány pro stavby nových vodních nádrží, které nedávají prostor pro staronová funkčnější řešení. Dílo se dotýká i nadprodukce a problematiky dnešního moderního zemědělství.
|
|
| |
|
|
Vliv příčných překážek na společenstva ryb v říčním prostředí
Kofentová, Nikola ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Čech, Martin (oponent)
Výstavba příčných překážek je celosvětově považována za jednu z největších hrozeb pro říční eko- systémy a jednoznačně patří mezi nejzásadnější vlivy lidské činnosti na populace říčních ryb. Příčné překážky, zejména přehrady a jezy, narušují přirozené říční procesy, čímž dochází ke změnám fyzi- kálních, chemických a biologických vlastností toku a vzniku fragmentované říční sítě, kde se střídají úseky tekoucích a stojatých vod. Zároveň dochází ke značným změnám ve struktuře habitatu, jelikož výstavba překážek je často spojena s kanalizací toku, regulací průtoku, opevněním břehů a prohlu- bováním koryta. Říční organismy, zejména ryby, jsou na tyto změny vysoce citlivé, změny je posti- hují na úrovni jedinců, druhů i celých populací. Mezi nejzávažnější dopady fragmentace patří zpo- malení nebo úplné zastavení migrace ryb a ztráta habitatů. Nejvíce ohroženou skupinou jsou di- adromní a reofilní druhy ryb, které mají složité migrační strategie a specifické nároky na prostředí. Kromě narušení migrace působí příčné překážky mnoha dalšími mechanismy - narušují reprodukci, růst a vývoj ryb, mění složení a trofickou strukturu společenstev a znesnadňují rybám přizpůsobení vůči dalším změnám prostředí, jako je například znečištění vody nebo posuny areálů vlivem klima- tické změny. Zejména v rozvinutých částech...
|
|
|
Politika vody
Dvořáková, Dana ; Vojtěchovský, Miloš (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Práce má za cíl neotřelým způsobem seznámit diváka s problematikou vody na území České republiky a s její distribucí v rámci krajiny. Její charakter, který se přibližuje dokumentárnímu zpracování, však explicitně nepopisuje problém, spíše má snahu jej vizuálně vykreslit a dát divákovi prostor pro vlastní imaginaci. Dílo staví do kontrastů příklady jemných funkčních zásahů do krajiny s příklady monstrózních betonových staveb - přehrad. Poukazuje na problematická místa a snaží se zprostředkovat divákovi problém aktuální nejen ve zvolené lokalitě. Stěžejní je lyrické podání, které navozuje nejen obraz, ale i zvuková část a vyprávění, které objasňuje celý problém. Video nemá čistě informativní ráz, jeho specifikum je zaměřené i na požitek diváka. Hraje si s dokumentárními postupy, ale nevyužívá je prioritně. Záběry jsou schválně voleny tak, aby betonové stavby vypadaly monumentálně a vyzněla tak jejich vážnost. Z pozadí záběrů vyplývá i doba jejich vzniku. Tento prvek má být kritický a má se stavět do opozice proti studiím, které používají staré plány pro stavby nových vodních nádrží, které nedávají prostor pro staronová funkčnější řešení. Dílo se dotýká i nadprodukce a problematiky dnešního moderního zemědělství.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv údolních nádrží na společenstva říčního toku
Lavičková, Šárka ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Stavba přehradních nádrží významně ovlivňuje chemické, biologické i fyzikální vlastnosti toku níže pod přehradou. Tyto změny zahrnují například pokles početnosti jedinců jednoho či více druhů, úplné vymizení druhu, nebo zavlečení druhu nepůvodního. Narušení přirozeného vodního toku se týká i živočichů, kteří mají pouze některou svou životní etapu (obvykle rozmnožování) spjatou s vodním prostředím, ačkoliv nejsou jeho stálými obyvateli. Také si vynucují výrazné změny v životních cyklech původních rostlin a živočichů regulované řeky. Základní principy chování přehrazeného toku popisuje koncepce diskontinuity, která předpokládá, že výstavbou přehradní nádrže dojde k přerušení říčního kontinua, což posléze zapříčiní změny v říčních společenstvech. Výraznou změnou prochází například průtokový režim v řece pod přehradou, nejmarkantnější jsou změny průtoku způsobené špičkujícími vodními elektrárnami. Dále dochází k teplotním změnám, v toku klesá turbidita a často i dostupnost živin, protože přehrada s obvyklým umístěním výpusti (horní nebo střední) funguje jako lapač sedimentovaných částic organického i anorganického původu. Důležité je ale i zasažení okolí dané řeky, například zmenšením pravidelně zaplavovaného území, což vede ke změně druhové skladby rostlin a živočichů obývajících břehy řek. Poslední...
|
|
|
Riziko vodohospodářských staveb z pohledu tzv. černých labutí
Hrabová, Kristýna ; prof. Ing. Petr Hlavínek, CSc., MBA (oponent) ; Adamec, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku černých labutí v oblasti vodohospodářských staveb. Detailněji potom na rizika a ohrožení vodních děl. Historie nám ukázala, že ani tak sofistikovaná stavba jako přehrada nemusí být vždy bezvadná. Ať už se jedná o přírodní katastrofu, neštěstí, či úmyslný útok. V práci je provedena analýza současného stavu, zmapovány černé labutě u přehrad, které se staly v historii. Součástí práce je i průzkum znalosti obyvatel o této problematice. Na základě analýzy a zjištěných informací byla navržena opatření pro zlepšení situace.
|
|
|
Sekundární rybí pásma a výskyt lipana podhorního (Thymallus thymallus) v České republice
Halačka, Karel ; Lusk, Stanislav ; Vetešník, Lukáš
V práci je sledován vztah mezi vznikem sekundárním pstruhovým pásmem pod údolními nádržemi a rozšířením lipana podhorního ve vodách České republiky. Lipan podhorní byl již v minulosti uváděn jako potenciálně perspektivní ryba pro naše toky. To bylo potvrzeno obrovským nárůstem jeho úlovků v 70. a 80. letech minulého století. Velký význam pro tento nárůst měl prostor vzniklý vytvořením sekundárních pstruhových pásem pod řadou v té době vznikajících vodních děl. Na přelomu století však došlo ke zlomu a početní stavy klesly opět na úroveň 50. let minulého století. Lze konstatovat, že tyto lokality se jeví za určitých podmínek jako velmi vhodné pro tento druh, je však ještě třeba sledovat celkovou dynamiku tohoto biotopu, aby bylo možno nastolit optimální režim vhodný pro v něm zastoupené organismy a tak i vznik stabilní rovnováhy.
|
host ::
RSS.